campu RICCo v Příboře. Vloni jsme byli posledním kurzem v tomto zařízení, neboť pan Korčák za námi uzavřel symbolicky i reálně bránu svého campu. Byli jsme nuceni hledat nové srovnatelné zázemí…
Podařilo se. Hlavu jsme mohli složit v top Autocampu Rožnov p. R. na Radhošťské ulici, který obdržel ocenění Camp roku 2022. Všem se nám v něm líbilo. V hodnocení od žáků nebyla uvedena horší známka než 2-3. Strava byla na jedničku. V areálu bylo čisto, bazén po celý den k dispozici, hřiště, ve čtvrtek jsme mohli poměřit své síly a dovednost na lezecké stěně.
Tohle však nebyly ty nejdůležitější aktivity. Hlavním úkolem bylo zvládnout jízdu na kole po cyklostezce, na kamenitých cyklotrasách a také na vedlejší silnici. Ti nejzdatnější z nás vyjeli přes Chatu Mír až na Pustevny, pak přes Martiňák k hotelu Valaška a zpět přes Bečvy do campu. Ti méně zdatní a ti, co si úplně nevěřili, ujeli krásných 35 km na přehradu Horní Bečva a zpět.
Pobyt na cyklistickém kurzu jsme si všichni užili. Důkazem jsou odpovědi žáků na otázku:
„Jaký byl Tvůj největší zážitek – nejlepší pocit na cyklistku?“
- příjezd z Pusteven do campu (že jsem to dal)
- super pocit, když jsem vyjela na Pustevny
- horolezecká stěna a seskok z ní dolů
- Jak jsem vyjel k Pustevnám
- bazén a ten pocit, že jsem vyšlapala Pustevny
- byla jsem ráda, že jsem vyjela Pustevny, i když jsem si myslela, že to nedokážu
- když jsme dojeli ke škole v pořádku
- když jsem byla v chatkách s kamarády
- když jsme přijely z Bečvy, já mohla do bazénu a povídání v chatkách
- kroužek přiznání večer, lezecká stěna, koupání v bazénu
- byl jsem s kamarády a byla sranda
- výlet na Pustevny
- nejlepší asi bylo, že jsem byla s tou nejlepší skupinkou přátel, které mám ráda
- nejlepší autocamp a okolí
- objednaná pizza
Tak co na jejich pocity říkáte? Super, že…
Je třeba poděkovat těm, kteří se na organizaci podíleli. Paní učitelce Vlaďce Kratochvílové, Leškovi Janskému a Aleně Kulíškové za starost a péči při cyklojízdách a organizaci. Paní Janě Palacké a Petru Turkovi za odvoz věcí a v neposlední řadě SDH za propůjčení vozidla a panu Aleši Kulíškovi za odvoz materiálu a žáků, kteří se nemohli zpáteční cesty na kole zpět do Hodslavic zúčastnit.
P.S. Poznámka pod čarou.
Chci moc ocenit všechny žáky za slušnost, ochotu si vzájemně pomoci, toleranci a jejich přístup a dochvilnost. Velké ocenění si zaslouží žáci, kteří po pádu na štěrku se zranili a žákyně, které již v Hodslavicích po pár metrech jízdy chtěly cyklistický kurz vzdát. Doufám, že na tento hezký sport nezanevřou a budou ho provozovat i v dospěláckém věku.