Je 11. září a většina našich žáků devátých tříd má za sebou několik super zážitků. 1. září slavnostně v duchu zvířat z Madagaskaru tancem přivítali do řad školáků malé prvňáčky. Pomalu se rozkoukali po škole, co je nového, aby ve středu 7. vyrazili na cyklisťák. Tradičně jsme zamířili do kempu RICCO na koupališti v Příboře. To vše samozřejmě na kole. Cyklistického vedoucího a hlavního servismana nám dělal pan Lešek Janský. Děkujeme. My dvě ženy – A. Kulíšková a V. Kratochvílová bychom si těžce poradily s opravou některých kol (přestože děti měly potvrzení o seřízení).
Přes drobné technické problémy již v Hodslavicích jsme zvládli vše naplánované. Odpočinuli si na náměstí ve Štramberku a dojeli jsme do kempu. Užili si osvěžující křišťálovou vodu v bazénu a zábavnou aquashow. Po osušení jsme měli turnaj v minigolfu. Nejméně úderů pro zdolání 18 jamek měl Jirka Zámečník – 57. Kuba Mizera na 2.místě 65 a o 2 údery byla horší Klárka Stoklásková. Večer byl protkán napětím i trochou magie. S panem Korčákem a „Mrtvou nevěstou“ jsme se zúčastnili večerní prohlídky starého hřbitova. Měsíc svítil nad kostelíkem, náhrobky se skrývaly ve tmě a my poslouchali napínavý výklad při loučích. Večer jsme všichni zalehli s obavami, že bude zima, ale počasí nás mile překvapilo. Spali jsme všichni spokojeně. To bylo dobře. Po ranní hygieně a snídani jsme se vydali na delší cyklovýlet. Opravdu pro některé byl celkem náročný, ale radost při odpočinku a focení na vrcholu Ondřejníku byla veliká. Po delší době všichni účastníci kurzu vystoupali na vrchol. Cesta domů už byla POHODA. Jen v terénu jsem měla strach, když jsem viděla, jakou rychlostí se někteří dravci pustili za Leškem. Uf. Dobře to dopadlo. Celková trasa 42,6 km a převýšení 613 m. Děcka jsou fakt borci. Taky dostali z TV jedničky.
Po návratu do kempu jsme se najedli a odvážlivci se opět osvěžili v chladné vodě koupaliště. Večer nás čekal táborák a opékání. Jenže bouře nám plány překazila. I tak se děti zabavily – povídaly si, hrály karty a všude vládla pohoda.
V pátek ráno jsme naložili věci do auta. Posnídali a v 9 hodin nás u náměstí čekala p. kronikářka. Zavedla nás ke kostelu, kde pan kostelník Monsport nás vyvedl na věž. Ve výšce 54 m jsme měli Beskydy i Kravaře jako na dlani. Po bouřce byly nádherné výhledy. K tomu poutavé vyprávění pamětníka, vyzkoušení zvonění zvonu z roku šestnástsetněco. Byl to zážitek.
Stejně tak odpočinek na terapeutickém lehátku z mědi u rodného domku S. Freuda. Poslechli si legendy a kramářskou píseň. Prohlídka historické části města, které je kulturní památkou a dokonce městem královským. Dozvěděli jsme se, že Příbor býval také centrem vzdělanosti. Prošli jsme si Piaristický klášter a zahrady. Celé dopoledne jsme si užili a trošku odpočinuli. Po obědě jsme se chtěli vydat domů.
U brány nás zastavili s kamerami místní zpravodajové. Žáci naší školy byli úúúplně posledními návštěvníky kempu v Příboře. Takže jsme do objektivu řekli pár slov poděkování a ocenění a přes Štramberk, Ženklavu, Mořkov se vrátili všichni ve zdraví domů. Celý kurz probíhal v poklidu, bez nervů. Chci poděkovat Leškovi Janskému za to, že obětuje své volno a pravidelně nám s kurzem pomáhá, p. uč. Kratochvílové za bezva podporu při realizaci a všem žákům – účastníkům kurzu, že byli skvělí, pánům Davidovi Bartoňovi a Aleši Kulíškovi za odvoz zavazadel.
V Hodslavicích 11. Září 2022 Mgr. Alena Kulíšková